pondělí 13. června 2016

Moje marmeláda



Jahodová sezóna je v plném proudu, všichni jsou na mě obrovsky hodní a vozí mi jahody po kilech ze všech stran. Švagr se skorošvagrovou je pro nás natrhali v Brně na samosběru, mamka se ségrou zase nezávisle na sobě přivezly v pátek každá bedýnku z Ostravy. Večer předtím jsem se totiž zmínila, že pro ně chci jet v sobotu  do vedlejší vesnice na kole. Na kole a těhotná? Nikam! :)

Už proběhly tvarohové knedlíky podle bezkonkurenčního receptu z Albert magazínu, koktejl, dort, několik hrníčků jahod namačkaných s cukrem a zalitých smetanou ke šlehání - mňam  -  a ještě se chystám minimálně na jahodovo-rebarborovou buchtu na plech podle Dity P.

Co ale nesmím vynechat je jahodová marmeláda. Mám totiž na marmelády specifické požadavky. Nesmí být skoro vůbec kyselá, nesmí být zulcovatá a musí v ní být nerozblemclé kousky jahod.

Pár let jsem vylaďovala recept, postupně jsem vypustila pektin (Gelfixy a podobné uměliny), kyselinu citronovou i domácí pekárnu. Skončila jsem u jahod, cukru, sítka a teflonové pánve.

Na dvě kila jahod (na čtverečky o straně asi 1 cm) nasypu kilo cukru. Může se to zdát dost, ale cukr potřebuje zkaramelizovat a zahustit tak v první fázi tekutou šťávu z jahod. Přivedu k varu. Nepřidávám žádnou vodu! Jahody pustí šťávy až kam. 

Ztlumím plamen a hned přecedím jahody přes síto do pánve. Jahody si dám asi na třičtvrtě hodiny až hodinu stranou a vařím v pánvi jen šťávu. Nechám ji redukovat při mírné teplotě, ale ne zase příliš mírné. Prostě aby šťáva bublala. Stačí tak co deset minut promíchat, jinak se vaří samo. 

Až šťáva mírně zhoustne (zhruba po té třičtvrtěhodině až hodině), vrátím do pánve ke šťávě kousky jahod a znovu přivedu k varu. Hned plním do vymytých sklinek, zavíčkuju a obrátím dnem vzhůru. Tím, že kousky jahod nevařím, zůstanou pěkně v celku. Marmeláda, nebo spíše jam, je řidší, ale rozhodně ne tak, aby utíkal z chleba, takže dobrý.

Ne, že by to bylo úplně bez práce jako kdysi v domácí pekárně, ale výsledek je o stoprocent lepší, bezéčkový a většinou ještě v intervalech mezi mícháním stíhám něco ušít nebo alespoň nastříhat. V pátek třeba kus kabelky..

Žádné komentáře:

Okomentovat